Srpen 2013

school inspiration

31. srpna 2013 v 22:45 | rebelle fleur |  trash
Jak jsem zjistila, všechno se lépe snáší s úsměvem n tváři. Tak se k tomu pondělnímu návratu do školy postavím optimisticky. Jistá slečna mě motivovala, tak bych pro vás chtěla připravit trochu té inspirace do nového školního roku. Budu to brát od pomůcek, až po líčení. Inspirace nikdy nebyla a ani nebude na škodu a mě tyhle obrázky vždycky svým způsobem povzbudí,tak snad to tak bude i u vás.


Jestli mám na něco úchylku, tak je to na nakupování sešitů, zvýrazňovačů a různých barevných lepíků. Mám z toho vždycky strašnou radost. Letos jsem se polepšila a místo obyčejných nehezkých recyklovaných oranžových sešitů, mám nakoupené desingově zpracované barevné sešity s tvrdšími deskami a jsem za to ráda. Jinak nikdy se asi nevyrovnáme Americe a Americkým školám, i když bych si to mnohdy přála, protože je to tam mnohem lepší než tady, kde si učitelé stěžují, že neni na nové učebnice.

i'm prada, you are crocs

31. srpna 2013 v 0:59 | rebelle fleur |  diary

Nasadila jsem si sluchátka, zapla lampičku,vyčesala vysoký culík, vzala banánovo čokoládový fornet a jdu se vrhnout na psaní deníčkového článku.Je docela ponižující psát tento článek asi po sté a neustále mazat,ale tak aby se neřeklo,tak už to dopíšu.

outfit #002

26. srpna 2013 v 11:50 | rebelle fleur |  outfits
Jelikož je konec sezony a restaurace zejí prázdnotou, tak jsem měla dovolené vzít si do práce notebook.To je výhoda toho dělat u rodičů. Chtěla jsem se pochlubit s tím, že jsem v tescu sehnala krásné barevné linkované trhací sešity s tvrdými deskami. Hodlám je využít na blog, dietu&cvičení a v neposlední řadě si chci založit sešit o Demi Lovato, ale to bylo mimo téma. Dlouhou hodně dlouhou dobu jsem nepřidala žádný outfit z polyvore. Tenhle jsem splácala asi před dvěma měsíci a chtěla jsem se o něj podělit, protože se mi strašně líbi. Je spíš takový plesový,ale myslím si, že jako inspirace to vůbec nevadí.

red,dress,party

rebelle fleur

my playlist for summer - part two

24. srpna 2013 v 20:58 | rebelle fleur |  music,movie

Dneska jsem už sedmý den v kuse na brigádě a jsem vážně hodně hodně utahaná. Chtěla jsem napsat nějaký článek na téma, něco nafotit, nebo natočit, ale nemám na to večer vůbec už pomyšlení, tak chci aspoň přidat my summer playlist, protože se mi nahromadilo dost písniček, tak vám to sem šoupnu. Článek mám rozepsaný asi hodinu a půl a to z toho důvodu, že jsem tu doslova a do písmene přes půl hodiny hledala fotku Demi Lovato, kterou jsem stejně nenašla.Ani nevíte, jak mě to hrozně štve, no nevadí. Skoro polovina písniček se mi ze začátku vůbec nelíbila, vždycky tomu musím přijít nějak na chuť. Ale co mě robrečelo a jaký klip je můj nejoblíbenější? Rozhodě písnička od Lany Del Rey - Born To Die. U téhle písničky jsem probrečela celý večer a poté jsem si klip musela nutně dát na fleshku a pustit si ho na velké televizi v HD. V seznamu samozřejmně nesmí chybět Demi a tentokrát jsem sem zařadila i pár mých oblíbených coverů.


Budu ráda když mi napíšete, nebo mě follownete tady


noční nakupování

23. srpna 2013 v 1:46 | rebelle fleur |  outfits
Vždycky si říkám, že si začnu šetřit a dávat peníze nastranu, ale potom stejně všechny moje plány skončí nákupama. Když jsem smutná, veselá, unavená, nudim se, tak jdu nakupovat. Nevím proč, ale strašně mě to uklidní a odreaguje. Miluju to, beru už obchoďák jako svůj druhý domov. Měla bych jít na nějakou odvykačku shopaholiců. Dneska bylo v igy něco jako noční nakupování. Od sedmi do jedenácti večer se konali slevy a výprodeje, tak jsme se s mamčou, bráchou a kamarádkou rozhodli, že to tam pojedeme omrknout. Aspoň nějaká radost po pracovnim dni. Nejdřív jsem byla hodně protivná a mrzutá, protože jsem nemohla sehnat adidasovou mikinu, kterou jsem tak strašně chtěla. Ale po té, co jsem si koupila v Tally kabelku mě chytla jakási nákupní horečka a už se to semnou táhlo. Myslela jsem, že přijedu bez ničeho, ale nakonec jsem si udělala obrovskou radost. I když to tam bylo poněkud chaotické. Lidí bylo strašně moc a my se vzájemě ztráceli a hledali, takže jsme moc společných chvil neztrávili. Byla tam kapela, která si asi myslela, že umí zpívat, přitom to byl naprostý řev a děs, musím říct, že ještě teď mě třeští hlava. Dost už bylo vykecávání, teď k tomu, co jsem si koupila.


1. růžové tričko
Jak se říká, v jednoduchosti je krása. Čímdál víc si oblibuju obyčejné věci, které se dají kombinovat se vším. Na první pohled mě zaujalo tohle růžové tričko z New Yorkeru. Jak možná víte, jsem blázen do růžové a tohle tričko pro mě bylo top. Hlavně jsem šťastná, že mám něco pod svetříky a sáčka. Stálo pouhých 129,-

2. lace bandeau
Asi deset minut jsem tu projížděla účtenky a cenovky a hledala, jak se tahle záhadná úžasná bílá krajková věcička jmenuje. lace bandeau. Dlouhou dobu jsem přemýšlela o její koupi. Pořád jsem si říkala, potřebuju to vůbec? nebude to zbytečné? Teď už vím, že určitě ne. Tahle věcička se skvěle hodí místo podprsenky pod tílka s výstřihem.Je to praktické, zvětší vám to objem a k tomu to vypadá skvěle. Mnohem lepší, než když je vidět půlka podrpsenky. Kupovala jsem jí v Tally a za 269,-

nejlepší kamarádka

21. srpna 2013 v 23:56 | rebelle fleur |  articles on the subject

Dear best friend, i love you.


Ta, která o vás ví všechno a má vás pořád stejně ráda. Ta, která se vás zastane, když je potřeba. Ta, která vás obejme a utěší, když je vám smutno. Ta,která se vás ve chvílích tvrzení 'je mi fain' snaží rozveselit.Ta která je tu vždycky pro vás.

Jsem strašně šťastná, že takovou osobu ve svému životě mám. V dětsví jsem znala člověka pět minut a hned jsem ho brala za nejlepšího kamaráda/kamarádku. Teď už jsem pochopila, co znamená - nejlepší přátelství. Jsme jedna duše ve dvouch tělech. Už nejsme já a ona. Už jsme jen MY. Nejlepší kamarádky.
Chtěla bych jí říct - Ren. Jsem strašně ráda, že si kdy vstoupila do mého života. Přijde mi, že tě znám celý život. Nemám před tebou žádná tajemství. Ty víš všechno o mě a já všechno o tobě. Děkuju ti za to, že jsi tu to pro mě vždycky byla, děkuju ti za to, že když jsem byla smutná vždycky si mě obejmula a snažila rozesmát i když ten smích někdy bolel. Děkuju, že mě podporuješ ve všech mých rozhodnutích. Děkuju ti za to, že si ke mě vždycky upřímná a nikdy mi nelžeš. Děkuju ti za to, že mě máš ráda, i přesto jaká jsem. S tebou se nemusím přetvařovat, můžu být sama sebou. Vím, že naše kamarádství vydrží dlouho. Když mi tě někdo bude chtít vzít, neprojde mu to. Nikdy o tebe nechci přijít. Vím, že bych to nezvládla. Jsi můj život. Bez tebe bych to už nebyla já. Ztratila bych svojí druhou polovinou, bez tebe nejsem celá. Když jsem konečně našla další část mě v někom jiném, tak se jí nevzdám. Jsi ta opravdová kamarádka, kterou jsem vždycky hledala.Jsem šťastná, za to že tě mám. Nikdy jsem k nikomu nebyla tak upřímná jako k tobě. Děkuju ti za to, že jsi. A slibuju ti, že tu vždycky budu já pro tebe a ať se stane cokoliv, vždycky a navždy budeš mít v mém srdci místo.Jestli ti nějakej kluk zlomí srdce, já mu zlomim vaz. Chci tu pro tebe být kdykoliv. Jsi moje všechno, bez tebe už nemám nic. V dobrém i ve zlém - Mám tě ráda.

love the sweater

16. srpna 2013 v 22:38 | rebelle fleur |  photography

Dneska byl zcela poklidný den vhodný k lenošení. Vstávání ve dvě odpoledne je naprostý balzám na duši. Nachytali jste mě. Přiznávám se k tomu, že jsem zase celý den strávila u notebooku a sledovala super drbnu. Naprosto jsem si ten seriál zamilovala. Jsem na začátku páté série,ale naprosto mě zrdcuje, že to mám za pár dní dokoukané. Vůbec nevím, co pak budu dělat.Ta představa, že budu muset čekat na nové díly je neúnosná. Večer jsem měla takový nápad, že vezmu foťák a půjdu se sama projít a nafotit pár fotek. I když jsem nikdy nebyla fanoušek do focení broučků,kytiček a veškerých blbostí, tak od té doby, co mám nový foťák mě to jaksi chytlo. Zítra se asi vydám na fotografickou 'tůru' přřírodou. Když jsem šla dnes, začalo se brzo stmívat a já nestihla nic moc vyfotit. Prozatím jsem sem chtěla dát aspoň dvě fotky mého nejmilejšího svetru z croppu, který jsem mimochodem sháněla asi rok, protože ho absolutně nikde neměli. K tomu chci dodat,že dneska měl svojí premiéru. Snad se fotky líbí a budu se je snažit přidávat častěji.

xoxo rebelle fleur

16.srpna 2013 | drink pepsi, be sexy

16. srpna 2013 v 1:16 | rebelle fleur |  diary
Proč vlastně dychtivě prahnem po tom, aby nás lidé,kteří nás nezajímají měli rádi? Proč žárlíme na lidi, kteří nám technicky vzato jsou úplně ukradení? Nevím,jak to máte vy, ale já určitě takto. Dám příklad - Když někdo popřípadně pořádá oslavu narozenin. Vím, že bych tam nešla, ale i přesto mě hrozně naštve, že nejsem pozvaná. Lepší je být pozvaná a odmítnout, než nebýt pozvaná vůbec. Ani nevím, proč jsem to vytáhla. Dneska se naskytla jistá situace. Po dlouhé době, jsem nebyla na onom místě a všichni se bezemě obešli. Všem je jedno, že tam nejsem. Jsou v pohodě a utužují přítelský vztahy, kupujou si dárečky a na fb umísťují společné fotky. Asi je to žárlivost. Není na co žárlit, když za čtrnáct dní ani jednu tu osobu neuvidím ,ale hrozně mě to uvnitř zatěžuje. V jednu chvíli nadávám, jsem naštvaná a na druhou stranu se směju tomu, jak je někdo trapně ubohej a na třetí stranu, jestli nějaká vůbec existuje si říkám - co jsem udělala špatně? Proč mezi ně nezapadám?

Tumblr
________________________________________________________________________________________________________
Omlouvám se za emoční výpadek na úvodu,teď už jdu k věcem, které jsem chtěla sdělit. Jsem na sebe naštvaná. Jsem naštvaná, že jsem nezačla už když jsem na to poprvé pomyslela. Už mě nebaví neustále jíst, válet se u notebooku a nic nedělat. Chci už konečně zhubnout. Vím, že dokud nebudu o deset kilo lehčí, nebudu nikdy štastná. Proč vidím štěstí jen ve štíhlosti? Proč mi to připadá jako jediný smysl života? Jako kdybych doteď byla doslova zatracená. vím, že jestli zhubnu, lidé mě začnou mít rádi, že si mě začnou všímat, že mě budou obdivovat a že mě nebudou pomlouvat za to, jak vypadám. Přeju si se sebou něco udělat. Doteď jsem nebyla připravená, ale teď už jsem odhodlaná pro hubenou postavu udělat všechno, co budu moct. Už nikdy nechci skončit na dně a být tak zoufalá jako kdysy. Už nikdy nechci vypadat, jako kdysy. Chci nový začátek a toho dosáhnu jen tím ,že se změním.Věřím sobě a konečně si jdu splnit své sny. Nikdy neprohraju, vyhraju už jednou provždy.

Druhá věc, nad kterou jsem se chtěla pozastavit je škola. V září začne můj poslední rok na základní škole. Budu muset hodně bojovat, abych dostala, co chci .Budu muset dřít a snažit se. Bude to strašně těžký, už jen pro to, že nevím, co bude dál. Nejsem rozhodnutá, ale kdo by byl? To je jako když se vás někdo zeptá na konec filmu, který jste vlastně ani neviděli. Jak se má čtrnáctiletá slečna rozhodnout o tom, co chce dělat do konce života. V dětství to bylo jedoduché - chtěla jsem být herečkou, zpěvačkou nebo modelkou,ale to byli jen těžko vyplnitelné dětské sny. Teď musím uvažovat reálně a popravdě v hlavě si nedokážu pořádně srovnat, čeho chci dosáhnout a jak. Škoda, že nemám nějaký scénář, podle kterého budu žít a budu vědět, že skončí happyendem.

můj život, moje hra

10. srpna 2013 v 0:12 | rebelle fleur |  diary
fashionista | via Tumblr

Tenisky jsem vyměnila za podpatky,hračky za kluky,lízátka za cigarety. Kam se poděla ta holka, co řekla, že podpatky nikdy nosit nebude? kam se poděla ta holka, co říkala, že nikdy nezkusí cigarety a alkohol? Kam se poděla ta holka, co říkala ne? vyrostla, změnila se a je pryč. Někdo říká, že jsem se změnila k lepšímu, někdo řekne opak a mě přijde, že jsem pořád ta malá holka, která brečela kvůli tomu, že jí nějakej bezcita zbořil bábovičku. Žiju svůj život, někdy jdu přes mrtvoli, ale to každý.Nikdy nechci dopadnout tak, aby mi někdo nalinkoval jak budu ten život žít a jak se budu chovat. Život je moje hra. Někdy sice prohrávám na celé čáře, ale někdy jsem vítěz. Některé okamžiky nám berou dech a pro ně má cenu žít. Vždycky je důvod, proč žít, i když je to jen vůně květin. Se svým svědomým žiju já a ať udělám cokoliv, je to můj problém. Mám alergii na lidi, co mě řeší. Co řěší můj život. Ať si obujou na chvilku moje boty a projdou si vším, co já. Třeba by konečně pochopili, proč jsem taková jaká jsem. Lidé nás soudí za rozhodnutí, které jsme udělalil,ale nevidí, jaké jsme měli možnosti a z čeho jsme vybírali. Jsem jenom člověk.Nikdo není a nikdy nebyl dokonalý, každý dělá chyby, protože je to lidské. Než začnete člověka soudit, tak si nejdřív zameťte před svým prahem.

v zajetí super drbny

7. srpna 2013 v 21:05 | rebelle fleur |  diary
-♥gossipgirl♥- | via Tumblr

Zdravím vás. Dlouho jsem se zase neozvala.Sama nevím proč. Mockrát jsem chtěla a vlastně mi pak ani nezbyla nálada, ale jsem tady. Nadpis článku mluví za vše. Už asi třetí den jsem se ocitla v zajetí super drbny. Začínám být na tom seriálu závislá stejně jako na čokoládě a coca cole a to už je vážné. Denně zkouknu jedenáct dílů a pořád mám potřebu koukat na další a další.Ale to nemění nic na tom, že ten seriál zbožňuju a Chuck s Blair prostě musí být spolu.Je to osud.Ano, vážně ze mě padají dneska moudra.Sedím, jsem ospalá a z čeho vlastně? z dnešního nicnedělání? z těch dnů strávených v posteli? dala bych si facku. Takhle si užívám prázdniny? Už se těším, až se nás milá pani učitelka na češtinu donutí napsat sloh o letním zážitku. Co budu psát? Mám jí napsat o mé neodolatelném vztahu s mojí ledničkou a postelí? Mám snad psát o tom, že jsem celé léto byla na brigádě a když jsem měla volno, tak jsem spala? Myslím, že tohle nechce slyšet.


Mám deprese.Už je devátého srpna. Kde je ten měsíc a čvrt? Kam se poděli prázdniny. V září nastupuju do deváté třídy. To by nebylo tak hrozné.Horší jsou ty lidé tam, nesnášim je a oni to vědí.Nesnášim každičkou známku jejich existence. V některých případech bych si přála být jako Blair - královna - tvrdá a chladná, která vládne železnou rukou. Lidé o mě tvrdí, že jsem namyšlená a zlá, když mě poznají tak tvrdí opak. Nesnáším,když mě někdo soudí, aniž by mě poznal,ale jestli o mě mají všichni takovéhle mínění, dám jim k tomu aspoň důvod. Řekla bych-vítej moje nové já, sbohem stará Elle. Nemůžeš lidi přimět, aby tě měli rádi, ale můžou se tě aspoň bát. Každý den je šance změnit svůj život a tentokrát se té šance chopím. Život je tvrdý a já budu taky. Až skončim, všichni budou znát moje jméno.